Lis 30

Elektronická evidence tržeb aktuálně

Tags:

Schválení zákona o evidenci tržeb je dosud v nedohlednu.  Jednání na toto téma bylo ve sněmovně již několikrát odsunuto a ani na pátečním zasedání tomu nebylo jinak. Opozice začala jednání blokovat již při projednávání možných změn programu. Po 4,5 hodinách diskuzí nad změnami nakonec projednávání elektronické evidence tržeb nezahájila.

Před půl rokem vyhlašovalo Ministerstvo financí, že první fáze náběhu tohoto systému začne 1.1.2016. Jednání se však zkomplikovala a následoval posun nejprve na únor, pak na červenec a nakonec na 1. srpen. Nyní je však téměř jisté, že i tento termín padne. Zákon by totiž musel ještě do konce roku projít třetím čtením ve sněmovně, pak Senátem a nakonec by jej musel podepsat prezident. To se podle všech indicií nestihne.

Jaké budou povinnosti poplatníků před začátkem evidence? Nejprve samozřejmě zajistit si hardware a software. Hardwarové požadavky nejsou velké, prakticky stačí jakékoliv zařízení, které umožní stažení softwarové aplikace, napojení na internet a vytištění účtenky. Dalším krokem bude získání přihlašovacích údajů a to buď osobně u správce daně, nebo přes datovou schránku. Dále pak poplatník vyplní údaje o provozovnách a nakonec získá certifikát. Nesplnění těchto povinností není nijak sankcionováno. Ty naskočí až v okamžiku nezaevidování konkrétní tržby.

Po formální stránce půjde o evidovanou tržbu tehdy, pokud se bude jednat o platbu uskutečněnou:

– v hotovosti,

– bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat – tedy platební kartou,

– šekem,

– směnkou,

– v jiných formách, které mají obdobný charakter – tedy např. bitcoinem,

– započtením kauce nebo podobné jistoty složené některým z výše uvedených způsobů.

Materiální rozsah je definován příjmem z podnikání a u fyzických osob příjmem podle §7. Jednalo by se o takové příjmy, které nejsou vyloučeny z předmětu daně, nejde o příjem v samostatném základu daně, nebo daněný srážkou a dále pokud nejde o příjem ojedinělý. Jsou tu ale také výjimky určené zákonem a nařízením vlády. K těmto výjimkám mají patřit například příjmy státu, bank, pojišťoven, z poštovních služeb, ale také jízdné placené v dopravních prostředcích, nebo tržby pocházejících z prodeje prostřednictvím prodejního automatu nebo z provozování veřejných toalet.

Sankce za nesplnění povinnosti vystavit účtenku a nezaslání údajů jsou stanoveny až do výše 500 000Kč. Rovněž opatření k vynucení nápravy jsou celkem „drsná“ a mohou směřovat až k uzavření provozovny nebo pozastavení činnosti. Kontrolovat (například kontrolními nákupy) a udílet pokuty pak může nejen finanční správa, ale i celní úřad.

Jelikož se jedná o další zátěž podnikatelů, byly slibovány i jisté daňové úlevy. Nakonec zůstaly v návrhu dvě: snížení sazby DPH u stravovacích služeb z 21% na 15% a dále pro fyzické osoby sleva na dani na evidenci tržeb ve výši 5 000 Kč a to v tom období, kdy poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.

Ing. Kamila Procházková

No comments yet.

Leave a Comment

reset all fields